Pohádka o svaté Ludmile po šanovsku

V jednom domově pro seniory, daleko na jihu Moravy, si každé ráno povídají o tom, jaký je dnes den, kdo má svátek a co hezkého nás čeká.  Odborník by jistě řekl, že se jedná o prvky realitní terapie.

Kdo je to svatá Ludmila, ví téměř každý, ale pro ty, kdo neví, dodáváme, že to byla babička sv. Václava, česká kněžna.  Aktivizační pracovník Petr při této příležitosti položil klientům otázku: „U kterého města se stékají dvě řeky, a je to zároveň město, kde se pěstuje víno a prodává se ve zvláštně tvarované lahvi, jehož název je Ludmila? Jaká písnička se k tomuto městu váže?“
„To je přece Mělník,“ odpověděl pan inženýr Krňanský a paní Velecká následně začala notovat: „Vím, kde se stýká, tam u Mělníka, tok řeky Labe s Vltavou…“  To by byl ještě průběh obyčejného dne u nás v domově, kdyby se mezi dveřmi neobjevil soused s lahví červeného vína.
„Dobrý den, my vás s manželkou posloucháme, jak si povídáte o mělnické Ludmile, a právě jednu láhev tohoto vína v ledničce máme. My bychom vám ji rádi věnovali.“ Soused se tak změnil do role kouzelného dědečka a všichni se smáli radostí. Kolegyně Dáša ihned zavolala pana ředitele a dopoledne začalo vlastně tak, jak se na jihu Moravy sluší, přípitkem.

Tento příběh vlastně dokazuje, že v našem domově, SeniorCentru Šanov, žijeme aktivním životem a postupně jsou do našeho světa zváni sousedé, obyvatelé obce a široké veřejnosti.  A my, zaměstnanci domova věříme, že někteří z nich se stanou v budoucnu třeba i našimi dobrovolníky.