Stáří s noblesou - příběhy klientů ze Šanova

Radost je když…

Náš domov, SeniorCentrum Šanov, je  součástí domovů s názvem SeneCura. Tyto domovy zajišťují kvalitní vzdělávání svých zaměstnanců. Mnoha těmito odbornými semináři zaznívá moto: “senioři potřebují sdělit svůj životní příběh a předat svou životní moudrost“. Na tento fakt jsme navázali vlastním vznikajícím šanovským projektem s názvem „Stáří s noblesou“. V tomto projektu se ptáme zábavnou formou našich klientů na různé okruhy témat například stáří a láska, stáří a přátelství, radost, pohyb, jídlo, samota, čas, intimita a mnohé další. Také doufáme, že na dané téma vznikne malá kniha.

Zajímá vás, jak se nám někteří z našich klientů představili?

Paní Olga je úžasná dáma, které je již 97 let. Pokud se chcete zeptat na život královské britské rodiny, nebo na její cesty po USA, na aktuální politické dění nebo se potřebujete zorientovat laskavým způsobem v náboženských otázkách, určitě se dozvíte mnoho nového. A to vše s nadsázkou, pohodou a úsměvem. A co vás možná překvapí? Klidně se přihlásí do jedné či dvou olympiád těch sportovních a třeba v disciplíně jízda na rychlost a předepsanou vzdálenost je šanovskou vítězkou. A její životní moto?  Život s úsměvem a vírou jde lépe, než se může zdát. Hlavně ne zbytečně vážně. A co jí dělá největší radost? Když jí život nabídne další nový den jako dárek.

Pan František, svým povoláním lékař, se celoživotně zajímá o uměleckou fotografii. Vystavoval na mnoha místech a jeho poutavé vyprávění o oku umělce, o citu a také o technických otázkách focení zaujal naše aktivizační pracovníky. Ti berou jeho výklad jako krásnou možnost zvýšit si svou odbornost. Jednu z prvních věcí, které jsme panu Františkovi nabídli, a s kterou jsme mu rádi pomohli, bylo uspořádání výstavy jeho uměleckých fotografií v přízemí červené budovy. Ředitel našeho domova pan Ing. Veleba jej požádal o fotografické postřehy ze života domova. Z těchto fotografií později sestavíme prezentační album domova. A osobní krédo pana Františka? Nakonec vám nezbyde nic než milovat všechny lidi bez rozdílu. Když tuto větu vyslovil, měl jsem pocit, že jeho oči zjihly a mírně se orosily. A co mu dělá radost? Když se může kamkoli postavit se svým fotoaparátem nebo když uvidí člověka, jak se dívá se zaujetím na jeho díla.

Pan Ivan byl celý život strojním inženýrem. Rád a krásně maluje a co je zajímavé, dokáže velmi poutavě vyprávět o technických aspektech svého povolání, jako by to byla pohádka nebo romantický příběh. Má rád okamžiky, kdy se posadí ke svému notebooku a je tak v kontaktu s celým světem a s přáteli. A co řekl na otázku, jak čte články o aktuálním dění? Já si přečtu jeden dva články o politice a pak si přepnu na vtipy, povídání nebo čtení o přírodě. A přijdu mezi lidi s úsměvem. Jeho krédo je: „s úsměvem jde všechno lépe“. Jeho největším zážitkem v posledním roce bylo splněné roční přání a společná večeře s manželkou.

Paní Marie s paní Annou si často povídají o přírodě a léčivých bylinkách, o svých rodinách a svých blízkých. Často v poledne sedávají na terase na sluníčku a oddávají se jeho paprskům. Jejich humor jim vždy pomohl v těžkých životních situacích. Na přiložené fotografii poznávají léčivé bylinky, voní k nim a také se rozhodli rozmarýn a tymián pěstovat v malém květináči. Na otázku, co jim dělá radost, okamžitě odpověděly obě a shodně: „humor“. A jedna z nich mi potom dodatečně pošeptala do ucha: také pohlazení muže, ale to nikde neříkejte, vždyť už je mi skoro sto let.

Paní Božena a paní Anna – to je velmi zvláštní příběh. Dcera jedné z těchto dam si vzala syna dámy druhé. A nyní jsou spolu doma v našem domově. Vyprávění paní Jiřiny k dnešní aprílové soutěži o nejúsměvnější povídání zvítězilo na plné čáře. V její vesnici byl kdysi malý obchůdek. Jeho majitel si kdykoli odskočil mimo, jak se mu zlíbilo. Vždy však nechal na dveřích cedulku, kde se právě nachází. Jednou na dveřích visela cedulka: „jsem na kerchově“. Okolo jdoucí student se zastavil, vyndal z aktovky tužku a dopsal: „sladce spi“. Cedulka zůstala na dveřích celý den k pobavení celého okolí. A jejich radost? Rodina, rodina a rodina. Vždyť si také stále volají, a pokud je to možné, také navštěvují.

A jaká je vaše radost? Co dělá radost vám? Vážení čtenáři, pokud chcete, napište nám malou úvahu třeba i s vaši fotografií, kterou rádi ukážeme a článek přečteme našim klientům. Věřte, že spojení a kontakt s rodinou a s Vámi je jedním ze základních pilířů práce v domovech SeneCura.